Ahoj, ahoj, ahoj, zdravím vás po osmém závodě BBP v Modřicích.
Počasí nám dneska ukázalo, jak málo jej dokážeme předvídat a proti dřívějším dobám ovlivnit. Zatímco dříve jsme dokázali poručit větru, dešti, dneska jsme se spolehli na předpověď, která říkala, že bude pršet až po obědě a ouvej. Začalo pršet už po snídani. A kdyby jen pršet. Chvílemi z oblohy padal déšť se sněhem a docela intenzivně znepříjemňoval pobyt venku nejen závodníků, ale hlavně rozhodčím a divákům. A aby tomu nebylo dost, ještě nám na pětce zamrznul počítač, tak jsme museli skoro všechny výsledky dopisovat do stroje ručně. Teplota ráno lehce pod nulou, postupně se oteplovalo a až po závodech přestalo konečně pršet. Nezapomínejme , že je pořád zima, začátek března.
No, ale k našemu příjezdu do Modřic. Dali jsme si sraz v 7,30 hodin na Komárovské, naložili jsme auta a vlek a vyjeli jsme k Modřicím. Času bylo habaděj a tak jsem usoudil, že by bylo vhodné seznámit se cestou s neprobádanými končinami - výstavní oblastí modřického podnikatelského baroka. Jaké bylo naše překvapení, když jsme se po chaotickém kličkování uličkami ocitli na dvoře objektu FINO Club. Dámy usoudily, že je na návštěvu tohoto typu klubu ( podle jejich mínění nevalné pověsti) ještě brzo a začaly mě podezírat z nekalého úmyslu. V Ráječku jsem je prý chtěl uplatnit v masopustním průvodu maškar. Ostatně můžete sami nejlépe posoudit, zda jsem se tolik mýlil a dneska jsem je chtěl za mrzký peníz už po ránu angažovat, jistě za nemalou provizi, do tohoto zařízení. Majitele neznám a o bankrot tohoto podniku nemám zájem. Tak proč bych tam měl své kolegyňky udat ? Nakonec se nám podařilo šťastně vykličkovat a dojet na známou adresu do modřické sokolovny. Nicméně stín podezření zůstal a zpět do Brna jsme museli po Vídeňské. Ale dost legrace, pojďme k závodům.
Účast na závodech byla dost vysoká. Na dlouhé trati 202 závodníků, na poloviční 112 a žactva 76. Celkem 390 lidí. Kromě toho běželi úplně ráno před devátou rodiče s nejmenšími dětmi a předžáci. Takže lidí bylo hodně a jak bývá v Modřicích zvykem, přišlo i dost diváků.
Akce je tradičně zajišťovaná týmem Pudelka, Franta, Krejčí a jejich rodinnými příslušníky. Letos jim sice nepřispěl sponzor Profikol, který se přestěhoval do Slatiny, ale to pořadatele neodradilo. O to hezčí bylo, že závody zahájil modřický pan starosta a popřál závodníkům hodně sil do čestného zápolení a hodně zábavy. Po Ráječku to byla milá změna. Modřická trať je organizačně náročná. Běží se tam po silnicích bez vyčlenění dopravy a hlavně na mostě přes železnici docházelo ke kumulaci vozidel z jedné i z druhé strany. Tento úsek byl řízen pracovníkem městské policie. Někteří řidiči však po čekání delším než půl minuty začali nervóznět a projevovat se stupidně. Korunu tomu nasadila jedna blondy, která napřed málem narazila do auta, pak se jí nepodařilo úplně dobrzdit před strážcem pořádku. Ještě že byl tak duchapřítomný a uskočil. Obdobně ohrozila skupinu závodníků na mostě. Co se dá dělat, když těch pedálů je na podlaze tolik a jedna neví co dřív.
Každopádně by bylo vhodné tento úsek zajišťovat dvěma muži s vysílačkou a kyvadlovým propouštění aut.
K překvapení závodníků se objevil po dlouhé odmlce způsobené zraněním v dopravní nehodě Ivo Štorek, spolupořadatel posledního závodu BBP na Lodních sportech. Ivo už pravidelně chodí trénovat veslařinu, ale dneska si chtěl zkusit desítku. Radost na konci a spokojenost, že cíle dosáhl, byla veliká. Příště už to půjde zase líp. Mezi účastníky se jako kometa opět objevil Jirka Spilka a také desítku zvládl. Do nepohody si přišel zaběhat mistr maratonec Honza Nechvátal. Na start přišel i Petr Stehlík, který v cíli kanického závodu utrpěl zranění a byl ošetřen v úrazovce. Posluchačům ve škole musel hned v úvodu přednášek vyvrátit podezření, že strkal nos kam neměl. Špioni vyzvěděli, že se z Indie předčasně vrátil Ríša Kolář, který tam původně hodlal setrvat půl roku, ale už měl těch pomalých a líných Indů dost. Vůbec se Angličanům není co divit, že odtud odešli. Část drilu a disciplíny, kterou tam kolonisté zanechali, se postupně rozplývá a místo tvorby materiálních hodnot se Indové věnují zřejmě duchovnu. Pak jsem viděl na trati po dlouhé době Tomáše Pisarčíka z Velké Bíteše, Tomáše Cacka z Litomyšle a novou Tri Lamu - Davida Škodu. Na trati se objevil také nový tým běžců Casablanca Café. Tento podnik je údajně v Bohunicích. Bez čísla běžel Tomáš Ondráček. Nevím, zda chtěl uspořit libru nebo mu bylo startovné příliš vysoké. Na cyklomaratonech se říká, že závodník jede na hyenu. Nevím však přesný důvod jeho jednání. Ve vyjímečných sociálních situacích lze startovné odpustit.
Dan Orálek se přišel s Chipem proběhnout. Chip měl podvozek svého sněhobílého kožíšku ušpiněný a urousaný a očividně ho to psí počasí rozladilo. Běžně se chová kamarádsky a od vybraných jedinců se nechá i podrbat, dneska se jako by styděl. Působil dojmem mladíka, který přišel na rande a tam zjistil, že má špinavé boty.
Někteří nezmaři dojeli i za tohoto počasí na kole. K závěru se objevil na kole i Jarda Pavka z nedalekých Dolních Heršpic. Tradičně mu svítila očka a měl dobrou náladu, že je opět mezi sportovci.
Jirka Sequent přijel přes nepřízeň počasí a sledoval výkony svých svěřenců. Předběžně oznámil, že se 5.května poběží v Brně městský půlmaratón. Bližší podrobnosti pošle.
Po závodě při občerstvení potvrdili někteří, že zákon schválnosti pořád funguje. Pavel Tešnar si před sezónou řekl, že si nekoupí permanentku na celý seriál a bude se letos v zimě více věnovat zimním sportům na sněhu. Petr Patočka dal na dlouhodobou předpověď, že zima už nebude a pořídil si pořádný výbrus Dneska by mu bez čepice hlava zmrzla. Pak jsme postrádali naši slečnu MUDr., která se nám zaběhla někam za volejbalistama. Naštěstí nikdo její služby nepotřeboval, její přítomnost a milá tvářička nám však chyběla. Sabino, tak příště na Myslivně, jinak si pro Vás dojedeme sanitkou.
Na závěr bych rád upozornil sklerotiky, že se našly dvě skoro nové běžecké bundy, jedny běžecké botičky NB, zimní prstové rukavice, bílý šátek s modrým vzorem, ledvinový pás (kočka) a další.
Některým zapomenutým věcem se podaří najít svého pánečka nebo paničku, jiné nemají to štěstí a po posledním závodě bohužel skončí v popelnici. Tak se na Myslivně řádně rozhlédněte, jako dneska pan hejtman a potěšte zapomenutou věc tím, že si ji opět vezmete k sobě. Dále připomínám abonentům, že si mají vyzvednout tričko i když nemají účast na 6 závodech.
Na závěr bych chtěl poděkovat modřickým pořadatelům za pěkný závod, dobrý zvěřinový guláš, bezvadné párečky se sýrem, teplý čaj, pěkné ceny závodníkům, milou přátelskou atmosféru a za zajištění prostor v sokolovně.
Příště za 14 dní se sejdeme na Myslivně, na devátém běhu BBP, který pořádá AC Moravská Slavia Brno.
Srdečně všechny zdravím a na zítřek vám přeji vlídnější počasí než dnes.
Jarda Dvořáček